Oldřich Neuberger

Oldřich Neuberger

Technologist & entrepreneur

10 myšlenek ze setkání se Stevem Blankem

Steve Blank je pro internetový průmysl někdo jako Bono Vox v hudbě. Tématu setkání s ním v Praze se věnovaly Tyinternety, Pavel Doležal. Já přináším svých deset postřehů ze setkání s dle mého názoru jedním z nejchytřejších lidí v tomto odvětví.

Steve Blank je zakladatel mnoha úspěšných firem, autor myšlenky, že podnikání se může úspěšně vyučovat na univerzitách, zakladatel Lean startup movement, autor bestselleru Four steps to epiphany, učitel podnikání na Stanfordu, Berkley a Colombia University. Setkání s ním byla velká náhoda. Vydal se s manželkou na výlet do střední Evropy a všimli si toho Lenka, Nikola a Petra ze Startupyardu a během pár hodin s ním zorganizovali setkání. Jim tedy moc díky za možnost se se Stevem vidět, poslechnout si jeho myšlenky a prohodit s ním pár vět.

Definice startupu

Někdo to slovo už nemá rád, spousta lidí mu stále nerozumí. Přesto neslýcháme mnoho definic co slovo startup znamená. Stevova definice je: Startup je dočasná podoba firmy, určená k hledání opakovatelného a škálovatelného obchodního modelu. Toto nastavení se s rozvojem firmy mění. Na protipólu stojí velké korporace, které rozvíjejí zaběhlé a ověřené obchodní modely.

Podnikání je jako umění

Krásným příměrem, proč lidé podnikají, je myšlenka, že podnikání je jako umění. Je to jako neodolatelná touha malíře či skladatele rozvíjet nové myšlenky. Je to jako být malíř, který nedokáže přestat malovat. Pokud člověk přichází s něčím unikátním a novým, dlouhou dobu si o něm většina společnosti myslí, že je blázen. Většinou se to nepovede, ale je tu malá šance, že je naopak vizionář.

Venture kapitál vznikl díky studené válce

Poté, co SSSR vypustilo první družici Sputnik 1, si vláda Spojených států uvědomila, že by jim mohl ujet vlak a vytvořila řadu organizací, které měly přinést inovace, rozvoj a dohnat náskok Sovětského svazu. Vznikly tak NASA, ARPA a mimo jiné i agentura na podporu podnikání, která dorovnávala soukromé investice do začínajících firem 3 ku 1. Tím byl položen základ venture kapitálu.

Stát má ekosystém nastartovat a pak jej opustit

Na historii venture kapitálu je vidět, že základ Sillicon Valley položil stát. Podle Steva je role státu pro vznik takového ekosystému nezpochybnitelná. Uvádí to na příkladu Izraele, který se o vznik obdobného podhoubí neúspěšně snažil několik desetiletí, ale nyní je (viz. kniha Startup Nation) na světové špici v inovacích a podpoře inovativních firem. Důležité ale je, aby se stát uměl včas ze své role stáhnout a nechat působit soukromé investory. Což Steve uvádí jako největší kámen úrazu.

Velké firmy zjišťují, že jejich pozice nemusí být nezpochybnitelná

Ba naopak. Celý průmysl se zrychluje. Stále více států po světě klade důraz na hledání inovací a nové myšlenky jsou extrémně rychle uváděny do praxe. Startupy, Čína, ekonomické zpomalení. Pro velké firmy není kde se schovat. To vše vede korporace k úvahám, jak zrychlit svoje procesy. Nad tím se Steve nyní zamýšlí a plánuje představit vlastní model fungování korporací a jejich organizační struktury pro podporu inovací v první části 21. století.

Já pomůžu dnes, ty mně zítra

Tedy volný překlad “Pay it forward”, je fenomén, který zatím v České republice víceméně neznáme, resp. nevěnuje se mu žádná mediální pozornost. Tahle nečeská vize, že nemusím pomáhat nadějným podnikatelům za peníze, podíl, či jiné zřejmé výhody, ale protože je to prostě správné, je zatím v plenkách. Ano, na konci je bezesporu myšlenka, že pokud jsem dnes pomohl já, mám slušnou šanci, že ten komu pomáhám, jednou pomůže mě a navíc bude možná úspěšný, a to je plus pro moji karmu.

Dávat zpět je povinnost

O myšlence “Giving back” se v České republice teprve začíná mluvit. Je to postoj, který úspěšným podnikatelům v odvětví ukládá morální (nikoli faktickou) povinnost věnovat se podpoře “svého” odvětví i po úspěšném prodeji firmy (či získání statusu “za vodou”). Může to být formou investování do začínajících firem, mentoringu, vystupováním na konferencích, či účastí ve veřejném prostoru, tedy budováním povědomí o oboru.

Steve mě překvapil, když zmiňoval, že ani dávání zpět, ani “pomož už dnes” nevnímá jako automatickou součást nátury podnikatelů. Zmiňoval je jako atributy, ke kterým musí ekosystém dospět. A zároveň jako podmínku pro jeho úspěšnou existenci. A to je hlavní důvod, proč tento sumář píšu.

Možná to bude znít neuvěřitelně, ale můj dojem ze Steva byl, že do České republiky přijel s pocitem, že zde ani omylem nemůže vzniknout nic světového. Ptal jsem se ho s Pavlem Doležalem třikrát. Máme tu úspěšné české firmy působící na lokálním trhu, jak se máme vymanit z té lokálnosti a smazat právě prizma pouhého kopírování úspěšných převážně amerických myšlenek? (Načemž není vůbec nic špatného, ale otázka směřovala k jiné části tohoto odvětví – k firmám s globální ambicí)

Steve ponejprv několikrát opakoval, že na kopírování není nic špatného, že se jím dá vydělat spousta peněz. Teprve po několikerém dotazu pochopil, že se ptáme skutečně na inovace globální, byť možná zatím nedozírné. Pak se teprve rozpovídal o nutnosti podpory státu (rozjetí a přitáhnutí pozornosti) a kultury podnikatelů (dávání zpět a dnes pomůžu já, zítra ty). Pro mne vnitřně tak podtrhoval úvahy, které jsem zmiňoval zde.

Z jeho pohledu máme před sebou tedy ještě velmi dlouhou cestu, ale to je prima, ne? :)